....čte se ántré: co do významu slova: vstup; slavnostní hudba ke vstupu významných osob... Tolik slovník jazyka českého...
Na atmosféru toho okamžiku jsme zvyklí a jako hudba býváme začasté těchto událostí účastni. Jednou se ovšem takového entrée dostalo i nám a to přímo od našich posluchačů. To bylo tak: Oslava životního jubilea v Kunštátě na Moravě. Září 2010. Ve smluvený čas jsme se dostavili na místo a počali vybalovat naše "fidlátka." Hostitel - oslavenec nás nejdříve pozval ke stolu. Podávala se večeře. Když jsme se po jídle chopili nástrojů, povstalo současně šest, či osm chlapů, objali se kolem ramen a s prvními akordy naši muziky začali překrásně zpívat. Bože, to byla nádhera, ta síla, chór jako od profíků, zkrátka-byl to VSTUP !!..... Písnička střídala písničku po celý krásný a příjemný večer. Na takové setkání se dlouho a rádo vzpomíná......
Takto pěkně o nás napsali v Jaroměřickém zpravodaji ....
Tak jako se scházeli hosté Dvoustovky po celý rok, tak přišli i v neděli 28.prosince 2008 ve sváteční náladě rozloučit se s rokem 2008. Slibované setkání s Ječmínkem tentokrát při víně a punči se uskutečnilo právě při této příležitosti.Tóny cimbálové muziky navodily hned na začátku družnou náladu 60ti přítomných hostů. Úvodem zhodnotila knihovnice končící úspěšný rok, poděkovala jménem SPOZ a Obecní knihovny za podporu a spolupráci Obecnímu úřadu a Základní škole, s jejichž pomocí vznikla řada vydařených akcí. Známé i méně známé lidové písničky zpívala s Ječmínkem většina spokojených hostů.
Cimbálová muzika Ječmínek vznikla z iniciativy několika přátel v roce 2000 v Konici, na rozhraní Drahanské vrchoviny a úrodné Hané. Do svého vínku vepisuje jméno bájného hanáckého krále Ječmínek. Navenek tím muzikanti vyjadřují svoji vazbu a původní příslušnost k hanáckému kraji, ale co je důležitější: král Ječmínek se zjevoval a přicházíval mezi svůj lid vždy, když bylo krušno. Tak i naši muzikanti svojí muzikou rozdávají radost a potěšení všem, kteří jim chtějí naslouchat. Ječmínci si získali okruh svých příznivců, které dokáží rozveselit, roztančit, rozezpívat a potěšit na řadě plesů, lidových slavností, kulturních akcí i soukromých párty.
Tvůrčí zájem skupiny není profilován k žádnému vyhraněnému folklornímu stylu a v jejich pestrém repertoáru lze nalézt jak lyrické písně moravského Slovácka, tak bujaré valašské notovačky a verbuňky, stejně jako temperamentní čardáše středního a východního Slovenska.
Na fotografii zprava: Mirek Svoboda, Svatava Nepožitková, Marie Vysloužilová, Radek Boudný, Mirek Ročák st., Bohuslava Šmídová
Cimbál je deskový úderný strunný hudební nástroj. Může být opatřen pedálem. Struny jsou zpravidla naladěné chromaticky v tónovém rozsahu C – a³. Je to jistý druh stolní citery. Hráč hrající na cimbál se nazývá cimbalista, cimbalistka. Struny rozeznívají cimbalisté převážně úderem paličky. Nejčastěji se používají dvě dřevěné paličky nejrůznějších tvarů.